Hue

Historická citadela Hue jsou tři pevnosti vložené do sebe. Vnější hradby, započaté roku 1805 za Gia Longa a dokončené během téměř tří desetiletí, se táhnou téměř deset kilometrů a byly rozvrženy podle směsi konfuciánské geomancie a francouzského vojenského inženýrství ve stylu Vaubana. Uvnitř leží Císařské město, správní srdce, a v něm Purpurové zakázané město, kdysi vyhrazené císaři a jeho domácnosti a dnes převážně otevřené trávníky a základy.

Vstupte Polední bránou, velkolepým jižním vchodem, kterým smíl projít jen císař, a přejděte nádvoří k paláci Thái Hòa, lakovanému trůnnímu sálu, kde byli vládci Nguyen korunováni a přijímali svůj dvůr. Každá zastávka má vlastního audioprůvodce, takže o obřadní roli brány a osmdesáti červenozlatých sloupech paláce uslyšíte, zatímco stojíte přímo pod nimi.

Západně od trůnního sálu chrám Thế Tổ ctí císaře Nguyen oltářem pro každou vládu. Na nádvoří před ním stojí Devět dynastických uren, bronzoví obři odlití za Minh Mạnga a zasvěcení po jednom každému císaři, jejichž povrch zdobí řeky, hory, rostliny a zvířata z celého království. Nedaleko bylo Královské divadlo Duyệt Thị Đường soukromou scénou dvora pro nhã nhạc, obřadní hudbu, kterou rovněž uznává UNESCO, a dodnes se tam hraje.

Řeka vůní dostala jméno po vůni květů, které po proudu připlouvají ze sadů v kopcích; místní říkají, že její barva se během dne mění ze zelené přes zlatou do purpurové. Přejděte ji po mostě Trường Tiền, ocelovém obloukovém symbolu města, který se v noci rozsvěcí, nebo se vydejte proti proudu dračí lodí. Asi čtyři kilometry západně od Citadely se na kopci Hà Khê tyčí pagoda Thiên Mụ: založená roku 1601 je známá především sedmipatrovou věží Phước Duyên, postavenou za císaře Thiệu Trị v roce 1844, nejfotografovanější siluetou Hue. Dále proti proudu je svatyně Hòn Chén, chrám na svahu zasvěcený bohyni Po Nagar, připomínka toho, že tato země byla čamská, než se stala vietnamskou.

Jižně od města, podél zalesněných zákrutů řeky, stavěli císaři Nguyen svá mauzolea stejně tak jako útočiště jako hroby: každé spojovalo čestná nádvoří s kamennými mandaríny, pavilony stél a chrámy s jezery a zahradami, kam se žijící panovník mohl uchýlit. Mauzoleum císaře Minh Mạnga (1841–1843) je nejformálnější a duchem nejčínštější, dlouhá osa nádvoří a bran. Mauzoleum císaře Tự Đứca (1864–1867) je nejromantičtější, s ostrovním pavilonem na širokém jezeře, kde císař-básník skládal verše. Mauzoleum císaře Khải Địnha (1920–1931) je nejpodivnější a nejoslnivější, betonové spojení vietnamského, francouzského a čínského stylu, jehož interiér se třpytí vykládaným sklem a porcelánovou mozaikou. Právě v jejich audioprůvodcích se dynastická historie Hue stává osobní: tři velmi odlišní muži, tři velmi odlišné představy o věčnosti.

Královské kuchyně zanechaly městu gastronomii malých, precizních jídel. Začněte na trhu Đông Ba na břehu řeky vedle Citadely, otevřeném už před úsvitem, kde kuželovité klobouky a keramika sdílejí přízemí s horami bylinek a chilli. Pak jezte to, co místní: misku hovězích nudlí vonících citronovou trávou v Bún bò mệ Kéo nebo cơm hến, rýži s drobnými říčními mušličkami, v Cơm hến Hoa Đông. Zakončete chè, sladkými dezertními polévkami, které Hue podává v desítkách variant.

Hue je také základnou pro jednu z velkých vietnamských krajin. Průsmyk Hải Vân stoupá přes hory, které oddělují Hue od Đà Nẵngu, a pobřeží se svažuje po obou stranách. U jeho severního úpatí je pláž Lăng Cô sedm kilometrů světlého písku a mírné vody, stále téměř prázdných. Ve vnitrozemí chrání Národní park Bạch Mã téměř 37 500 hektarů lesa, vodopády a pět jezer Ngũ Hồ. Blíže k městu, na cestě k hrobkám, je vesnice vonných tyčinek Thủy Xuân místem, kde se vonné tyčinky hořící v každé pagodě válejí a suší v barevných vějířích.

Citadelu a nábřeží snadno projdete pěšky nebo projedete na kole a starými ulicemi stále kodrcají cyklorikši. Hrobky a Thiên Mụ se nejlépe spojí lodí nebo mototaxi. Leden až duben přináší chladné, suché počasí kolem 20–24 °C; září až prosinec je období dešťů, kdy Řeka vůní někdy vystoupí až do ulic. Jarní festival Hue, pořádaný každé dva roky, naplní Citadelu dvorní hudbou a lampiony.