Carcassonne

Většina návštěvníků vchází stejně jako středověcí obchodníci – přes padací most u Porte Narbonnaise, mohutné východní brány se dvěma věžemi. Uvnitř stoupá Rue Cros Mayrevieille mezi kamennými domy k hradu; nese jméno místního archiváře, který s Prosperem Mériméem bojoval proti vládnímu nařízení z roku 1849 zbourat hradby jako nepotřebné. Travnaté lices mezi vnitřní hradbou (přestavěnou kolem roku 1280 na galořímských základech) a vnější hradbou (přidanou kolem roku 1320) kdysi sloužily turnajům a dnes tvoří nejlepší okruh pro první pohled na opevnění.

Château Comtal postavili ve 12. století vikomti Trencavelové a královské posádky z něj později udělaly pevnost v pevnosti – s vlastním příkopem, padacím mostem a dřevěnými ochozy. Vstupenka zahrnuje dvě nádvoří, lapidárium s tesaným kamenem zachráněným z areálu a přístup na ochoz hradeb, odkud se za jasného dne dohlédne až k Pyrenejím. Z hradeb rozeznáte orientační body jako Tour du Tréseau a pochopíte, jak dvojité opevnění fungovalo jako obranný stroj.

Na vzdáleném konci Cité, poblíž Porte d'Aude, sloužila bazilika Saint-Nazaire do roku 1801 jako katedrála. Její románská loď je strohá a temná, pak se otevírá do prosvětleného gotického chóru ve stylu rayonnant, jehož vitráže ze 13. a 14. století patří k nejkrásnějším v jižní Francii. Okolní uličky jsou klidnější než hlavní tah a nedaleké Muzeum inkvizice připomíná temnější stránku církve 13. století svou sbírkou mučicích nástrojů.

Vyjděte branou Porte d'Aude a cesta klesá k Pont Vieux, kamennému mostu ze 14. století o dvanácti obloucích, dnes jen pro pěší, který nabízí klasický pohlednicový výhled na hradby – a nejlepší místo pro ohňostroj 14. července. Za ním je Bastide Saint-Louis, kde Carcassonne přestává být památkou a stává se městem. Jeho rovné ulice, vyměřené provazem v 60. letech 13. století a znovu postavené poté, co je v roce 1355 vypálil Černý princ, se sbíhají na Place Carnot, náměstí lemovaném kavárnami kolem Neptunovy fontány z 18. století, kde se několikrát týdně dopoledne koná trh. Gotická katedrála Saint-Michel, Musée des Beaux-Arts i kryté tržnice Halles jsou pár minut chůze.

Carcassonne je zastávkou na Canal du Midi, vodní cestě ze 17. století spojující Atlantik se Středozemním mořem, která je sama památkou světového dědictví UNESCO. Přístav leží přímo před nádražím na horním okraji Bastide; od Capitainerie se můžete vydat na dvouhodinovou plavbu přes zdymadla ve stínu platanů, nebo se prostě projít po tažné stezce. Je to jemný protipól cimbuří nahoře.

S autem je Carcassonne základnou pro takzvané katarské hrady departementu Aude. Quatre Châteaux de Lastours, čtyři zříceniny na jediném hřebeni v Montagne Noire, jsou asi 25 minut na sever. Na jih směrem k Pyrenejím se Château de Peyrepertuse a Château de Quéribus tisknou k vápencovým skaliskům a Château de Montségur, kde v roce 1244 padla poslední katarská pevnost, je strmý, ale dojemný výstup. Středověká vesnice Minerve a opatství v Lagrasse jsou mírnější zajížďky.

Cité a Bastide dělí 20 minut chůze přes Pont Vieux a v sezóně je spojuje kyvadlový autobus. Vlaky dojedou do Carcassonne z Toulouse za necelou hodinu a z Paříže zhruba za pět s přestupem v Narbonne; na malé letiště létají přímé spoje Ryanair. Parkování u Cité je placené a v červenci a srpnu se brzy zaplní – přijeďte před desátou, nebo až po páté, kdy jednodenní výletníci odjíždějí a uličky se vyprázdní.