Jezuitské schody

Tento průvodce Jezuitskými schody v Dubrovníku začíná čtrnáctiletým chlapcem jménem Ruđer Bošković, který si v roce sedmnáct set dvacet pět balí knihy, dokončuje poslední den v jezuitské koleji nahoře a odplouvá do Říma. Zastavuje se u nečekaného zvratu: velkolepé barokní schodiště, na kterém stojíte, navržené architektem Pietrem Passalacquou podle vzoru římských Španělských schodů, bylo dokončeno až v roce sedmnáct set třicet osm, více než deset let po Boškovićově odchodu, takže těchto sto třicet šest schodů nikdy sám nevyšlapal. Chodil nějakou skromnější, starší cestou, která už neexistuje.